Blog

Ahoj lidičky!
 Posíláme další info ke srazu:
 - z 15chatek zamluveno 10
 - příjezd možný už v pátek 12.00 hod.
 - vjezdné 0 Kč
 - pro sportovní vyžití s sebou:pálky na ping-pong
   hokejky(hokejbalové hřiště v areálu)
   možno i in-line brusle 
  - vedle areálu minigolf a koupaliště (plavky)
 - možno dětské divadlo nebo kouzelník - nutno vybrat dobrovolný příspěvek
 
    Ještě se v tomto termínu koná v Poličce MS ve skateboardu. Rosťa domluvil s
 pořadateli, že v neděli před odjezdem můžeme s kachnama projet slalom pro
 závodníky, buď jako prolog závodu nebo jako vložka mezi závody.
 
     K zaslané objízdné trase: objížďka neplatí,na silnici je zákaz vjezdu jen
 náklaďákům, takže po frézované silnici, ale dojede se z Litomyšle přímo.
 
Ahoj
  všichni z Čecho-Moru
 

V sobotu bude samo jamo taky jízda a to pěknou krajinou, malými vesničkami a se zajímavým cílem jak pro malé, tak velké. Ke sportovním potřebám by si hlavně děti měli vzít i například nějaká malá kladívka. Budou mít možnost si vytěžit neomezené množství polodrahokamů - českých granátů!!!!

Restaurace co dováží jídla

držková polévka za 25,-  
hovězí polévka za 20,- 
gulášek  za 55,-
kuřecí-vepřový řízek (150g) za 60,-
bramboráček za 7,-
 klobáska z udírny za 40,- 
vajíčka míchaná za 25,-
 domácí na místě pečené koláčky za 6,-
pečené koleno za 60,-
kachnička knedlík zelí za 100,-
kaplický bramborák za 55,-
samuraj za 60,-
staropramen 10° za 23,-
granát 12° za 25,-
limo 0,3l za 8 kaček  

a mnoho dalších dobrot za super prachy
tak ty kachny nezatěžujte plechovkama :-)

těší se na Vás Jíchovic
Maruška Davídková a spol

Jedná se o areál dětského tábora v obci Žerotín o rozloze 1700 m2, asi 10 km od Loun, směrem na Prahu silnice č.7  

GPS 50°16´63´´N , 13°54´46´´E

Areál má plnou vybavenost, včetně 47 chatiček po čtyřech lůžkách.
Jedna chata stojí 5oo,- Kč za jednu noc
není podmínkou můžete stanovat místa je tu dost.
Celodenní stravování u Marušky je samosebou možné. 

 Tábor je oplocen a celý leží v lese, koupání  - rybník 300m. 
Je tam moc pěkně, tak neváhejte a koukejte si to pořádně naplánovat.
 
Další informace o programu na tel. 608 730 639 DuckJan

pohled na areál

chatičky

dva dole

dva nahoře

jídelna

teplé sprchy

korýtka

rybník za areálem

Cesta začala malou opravou brzd u jednoho vozu-výměna předních brzdičů, výplach systému, doplnění lhm a jedeme. Odjezd stanoven na neděli 9 hodin se rázem posunul na jednu hodinu odpoledne. Tak a jedeme. Cínovec, Drážďany, Berlín, nocleh na minimálním parkovišti nedaleko města Reinberg, za to s maximálním výskytem komárů!!! Po snídani odjezd směrem Stralsund, mostem na ostrov Rüjana.

 Ve Sassnitzu, po vykoupání v moři proběhlo nalodění na trajekt. To byl celkem zážitek-zajíždět do lodi vlakové soupravy, několik kamionů a nás osobních vozů, se jen tak nevidí. Pro neznalé doporučuji vzít si na palubu svačinku a potřeby do sprchy. Ta je zdarma k dispozici po celou dobu plavby, ale do auta pro věci se po vyplutí už nedostanete. U nás to odnesl jeden malý ručník a mýdlo ze záchodu. Loď plující čtyři hodiny, kde jídlo a pití je celkem drahá záležitost, se najednou začne otáčet a couvat do přístavu v Trelleborgu.

 Po plavbě jsme se cítili odpočatí a tak přišlo na řadu ještě pár kilometrů. Po projetí Trelleborgu, Malmo a Helsingborgu se cesta stočila na sever k městu Jönköping. Asi v polovině cesty přišlo rozhodnutí, že budeme nocovat. Ve Švédsku není problém přenocovat prakticky kdekoliv, a tak jsme sjeli na parkoviště u pumpy. Luxusní záchody, krásné prostředí. Už v noci a během snídaně zněly pod námi na dálnici krásné zvuky motorů 2cv což zrychlilo odjezd. Cíl se blížil.

 Z města Jönköping, známého výrobou zápalek projíždíme Huskvarnou, městem výroby šicích stojů stejné značky. A pořád na sever. Po levé straně máme rozlehlé jezero Vättern podle něho jedeme 120 km se zastávkou ve městě Gränna. Čas na oběd. Místo na stolování nacházíme téměř až za městem. Právě tam probíhala výstava psů a všude plno. U oběda padlo operativní rozhodnutí, že už dnes dorazíme až do tábora. Po umytí nádobí jedeme směr Borlänge.

 Ve 13.30 hodin dorážíme na místo. Letiště, ledová nebo nesnesitelně vařící sprcha, fronty u záchodů, silný vítr, krátká noc, prohibice. To je asi vše co se dá říci k místu srazu. Prostě nic moc. Burza slabá a všudypřítomná prohibice. Na svůj alkohol dovezený z domova nebyl prostor k jeho konzumaci. A jejich pivo za 3.50 euro nikomu moc nejelo. Pěkné bylo zahájení z ukázkou slavností návratu slunovratu.

Večerní zábava silně vázla. Jen pár lidí v hlavním stanu na sebe koukalo. Ono bez alkoholu … . Oproti Itálii kde nestíhali točit na třiceti stolicích, tady stačily tři. A fronta se netvořila! Pokus vypít svoje zásoby Plzně se setkal s velkou nelibostí pořadatelů. Byli jsme vykázáni. Svoje jedině u stanů! To je vyspělá demokracie podle švédů. Z tohoto důvodu prodáváme při odjezdu 90 kusů piv místní podnikavé obchodnici.

A teď trochu chvály. Nádherná příroda, lesy, jezera no jako v pohádce koupání v průzračných vodách to byla paráda. Projeli jsme další města Falun a Ludvika. Nikde ani smítko, naprosto čistá města. Na cestě domů byla naplánována ještě návštěva Stokholmu. Úžasné město. Prošli jsme přístav, akvárium a městskou část Djurgäden. Pro suchozemce zážitek. No a hybaj domů. Cestou ještě jeden nocleh v kempu u moře ležící v přírodní rezervaci Blankavikens. Ráno snídaně a cesta do Trelleborgu se zastávkou ve městě Kalmar domovinou Pipi Dlouhé punčochy.

 Večer přijíždíme do přístavu Trelleborg. Se štěstím najíždíme rovnou na loď. Odjížděla za pár minut a měli pro nás místo. Takže se neplánovaně brzy nacházíme v Německu. Odpočatí po plavbě se rozhodujeme ještě zmáknout pár kilometrů. Končíme asi v jednu v noci na parkovišti kousek před Berlínem. No a na úterý zbývá asi 400 km na dojezd domů. Ve tři hodiny už obědváme doma.

 Na závěr několik dat---- trasa: cca 3090 km

 doba jízdy: 44 hodin

 spotřeba: 180 litrů paliva

náklady na palivo: 6000 Kč

 trajekt: 4 hodiny za 102 Euro a to dvakrát

poruchy: oprava brzd- Pepe

prasklý výfuk- Miloš

 porucha startéru- já

 Sraz ve Švédsku byl silným zážitkem, dojmy smíšené. Země krásná, sraz podprůměrný. To je můj osobní názor a nikomu ho nenutím. To je vše Váš DuckJan

Vzhedem k vysoce nasazené laťce 1. srazu louňáků, bylo očekávání u obou srazů veliké. Organizátoři nezklamali a připravili bohatý program pro dospělé a hlavně děti. Pečlivé přípravy byly vidět na každém kroku. Dokonce kluci tentokrát objednali i lepší počasí, takže jsme se mohli bez obav o výdrž stanu, vesele bavit při hudbě a někteří i při tanci :-)
Některé kachny přijely na sraz tradičně již ve čtvrtek (stihnou toho víc vypít :-), ale většina účastníků dorazila v pátek odpoledne. Do večera jsme se stihli všichni přivítat, olíbat a poobjímat a začala nefalšovaná kachňácká zábava. Jídlo i pití bylo díky občerstvení v non-stop baru dost a dost-no, podle toho také vypadalo sobotní ráno, spanilá jízda se zase trošku posunula, díky notné dávce únavy:-), ale nakonec jsme se přece jen vykopali z pelechů a vyrazili.
Pohled na kolonu plujících kachniček je prostě jedinečný! Organizátoři prozíravě volí cestu k cíli po komunikacích, kde provoz není tak silný a kačky se dostatečně můžou vyřádit.
Na prvním srazu jsme se mohli podívat na město Louny a do muzea, při dalších srazech jsme navštívili zámek v Libochovicích, a historický skanzen u Března.
Po spanilé jízdě se průběžně kachničky vrátily na střelnici, kde už na ně čekal bohatý program se soutěžemi, vystoupením mažoretek, letedlem s bonbóny...atd. Za sebe mohu říct, že mě nejvíc potěšil příjezd líšťanských hasičů, kteří nastříkali hasící pěnu na pěkný kus campu a rázem se všechny děti ztratily (nejen děti) v bohaté "smetaně"(to bych prosila zopakovat- opravdu jedinečný nápad a od capartů byl dvě hodiny klid:-). Organizátoři lounského srazu vůbec myslí dost na naše nejmenší a věnují jim spousty času a zábavy při různých soutěžích. Nezapomněli dokonce ani na diplomy, které předával samotný FANTOMAS!! Samozřejmě ani dospělí nepřišli zkrátka, jejich úmorné snažení bylo též oceněno hodnotnými dary. Večery již tradičně patří dobré hudbě a skvělé zábavě. V neděli se všichni spolu rozloučili a vydali se na dlouhou (někteří krátkou) cestu domů.

 Těším se moc na další sraz v Nečichách.

Majda

1. sraz 2cv clubu v Lounech byl ve stručnosti zkrátka takový jaký měl být. Předcházely ho velké přípravy, které chlapci, tedy členové clubu, plnili s obrovským nasazením a radostí. Počínaje výběrem místa přes jeho úpravu, opravení bazénu až po zajištění občerstvení – všeho se chopili se zodpovědností a láskou. Setkání přátel začínalo oficiálně v pátek 18. června, ale mnozí už tam přespávali od středy, aby hlídali navezené zboží a materiál před nenechavými prsty. Já sama jsem tam ve čtvrtek byla a abych pravdu řekla, mile mě překvapilo kolik práce se během 2 dnů stihlo. Večer ovšem začalo prudce pršet a foukat silný vítr, přesto jme neztráceli optimismus a užili si poslední chvíle před srazem za pomoci kytary, zpěvu a dobrého pivečka. V pátek, brzy ráno, přijely první vlaštovky až ze Slovenska a přivezly s sebou skvělou náladu a lahvinku dobrého moku ( což nebylo nikomu proti gustu ). Vlastně přijely první a na dlouho i poslední…Dá se říct, že jsme celé dopoledne proseděli u hlavního vjezdu a čekali další posádky, které stále nepřijížděli. Docela už nás začaly přepadávat obavy, že 1. lounský sraz nikoho nezajímá…Pak padla 18. hodina a nestačili jsme se divit, v průběhu 2 hodin přijelo cca 25 kachen a tím to nekončilo. Celkem jsme evidovali 35 2cv a 3 auta stejné firmy ale jiné značky! To už z nás spadla veškerá nervozita a dosyta jsme si užili hudební vystoupení country kapely Modrá zátoka. Na sobotní program se mnozí těšili, 1. sraz je výzva a očekávání bylo velké. V 10 hodin vyrazila kolona autíček na spanilou jízdu lounským okolím. Já seděla v prvním autě s kameramanem panem Hubáčkem a můžu říct, že to byl nejhezčí okamžik z celého víkendu. Kachničky se vesele vrtily a poskakovaly po silnici. Všem se moc líbila trasa cesty vedoucí Českým středohořím. V Lounech jsme se jako slušné holky seřadily a ohromovaly místní spoluobčany. Navštívili jsme zde ( už bez aut ) muzeum, kde jsme se dozvěděli spoustu věcí a dokonce jsme měli možnost vyzkoušet si modely starých šatů z dob husitských. Po obědě jsme se postupně vrátily do campu, kde už na nás čekaly veselé soutěže pro dospělé a program pro děti. Soutěží se zúčastnilo celkem 10 aut + posádka ( děti i dospělí ) a ceny byly vskutku perfektní. Mrňouskové měli možnost po celou dobu střílet ze vzduchovky s panem Konrádem a z kuše a luky s panem Vaňkem.Komu se to nezamlouvalo, mohli v hlavní budově malovat omalovánky, sádrové kachny i na vlastní obličej, toho jsem se chopila já, takže nakonec všechny děti vypadali jako Indiáni a dospělí taky.Jako překvapení dne přiletěl letadýlkem pan Podroužek a rozhazoval bonbóny, což mělo u všech zúčastněných obrovský úspěch. Nakonec přijeli 3 poníci, aby povozili děti i dospěláky (pro ochránce max. do 100 kg) čehož všichni využili. Večer jsme vyhlásili ceny a nechali prostor dvěma blugrasovým kapelám Cucuba a Beruška, které sklidily ohromný úspěch. V neděli už nám bylo smutno. Spoustu lidí odjelo už dopoledne a my začali uklízet a dávat vše do původního stavu. Nakonec jsme odjeli štastní že se sraz povedl a těšíme se na další rok.

Majda